Zaniklá obec Radovesice u Bíliny

Soni, to je moc smutný článek. Ta devastace krajiny je hrozná. Čteme si tvůj článek teď, to muselo být strašný pro lidi všechno opustit a odejít, kam nechtěli jít. Ale tvé články jsou moc hezké, psány srdcem a s pochopením.

Vždy mě dojímají osudy zaniklých obcí a že jich i na Jesenicku je hodně. Dokonce jeden známý místní historik o tom napsal i knížku. V každé takové obci byly většinou nešťastné lidské osudy. A je dobře, že alespoň naše generace nezapomíná.

Děkuji opětně za vaše komentiky.

Děkuji za vzpomínku.Z Radovesic pochází má rodina praděda, prababička, děda a maminka. Teta ze strejdou bydleli v Chotovence. Ráda chodím po těchto cestách na procházky a vzpomínám na ně.

Smutné čtení. Soni, díky za informace.

Soni,děkuju. Nikdy jsem tam nebyla. Ale ráda jsem se prošla aspoň virtuálně. Ano muselo to být pro obyvatele velmi smutné a bolestivé když opouštěli svůj domov.

Je nás zde určitě víc čtenářů, kteří si pamatují jaké bývaly mlhy v okolí Bíliny v dobách, kdy ještě Radovesická výsypka neexistovala v celém svém rozsahu. Pamatuji si, jak se rodiče vraceli ze šichty o hodinu nebo dvě později, protože autobus musel jen krokem. Kam se hrabou všeobecně známé londýnské mlhy. Vyprávění mých rodičů je jiný příběh, protože jsme bydleli v Teplicích a ty postupující těžba neohrozila. Kdysi živila těžba uhlí mé rodiče, dnes elektrárna v Ledvicích živí rodiny mého syna i vnuka. Uhelná stopa (zde ne vy smyslu uhlíková) je v generační linii dodnes.

Děkuji vám za nahlédnutí.

Soňo, díky za zajímavě napsaný článek a dokumentující fotografie. Musí být zoufalé vidět mizet svůj domov...

Hodně mne zaniklé vesnice zajímají. Ty pohraniční kvůli pásmu i ty kvůli průmyslu...